Archive for the ‘Texty’ Category

Mimochodom

28/09/2016

(Na margo nočného písania)

(more…)

Reklamy

Kruhový denník: júl 2016

26/08/2016

haefili

 

(more…)

Hudba

19/06/2016

ciurlionis3

Poznámky o hudbe

Ilustrácie: Mikalojus Konstantinas Čiurlionis

 

(more…)

Jan Souček

30/04/2016

soucek sen

Desať obrazov.

(more…)

Paul Auster: Newyorská trilógia

28/03/2016

auster00

 

The New York Trilogy, 1987

Preložila Barbora Puchalská, Prostor 2000

 

(more…)

Oblaky (III)

16/02/2016

comerre danae

Léon-François Comerre: Danae a zlatý dážď, 1908

 

Oblaka (jün) jsou symbolem štěstí, zvláště když mají různé barvy. Pětibarevné mraky (wu-se-jün) znamenají pětinásobné štěstí a jsou také znamením míru. Oblaka odpovídají západní straně; vznikají spojením sil jin a jang. Mnoho stylizací najdeme v ornamentalistice, například „spletený pás mraků“ ve tvaru vlnité spirály, ale i realistické malby jsou hojné. „Oblačné hory“, tzn. vzdálené hory, představují odloučení a touhu. „Putuji, až dorazím tam, kde vody vysychají / Sedím a přihlížím, jak oblaka stoupají,“ napsal Wang Wej, velký básník a malíř doby dynastie Tchang (volně podle Stephana Schuhmachera).

„Oblačná matka“ (jün-mu) je výraz pro třpyt, „vonící oblaka“ pro krásné rozpuštěné ženské vlasy, „oblačná mlha“ (jün-wu) označuje dráždivou podprsenku.

Nejčastější je výraz „oblaka a déšť“ (jün-jü), který symbolizuje sexuální spojení, přičemž oblaka znamenají spojení mužského s ženským a déšť pak vyvrcholení aktu. Hra oblak a deště se objevila již ve staré pověsti o jednom králi v jižní Číně, který přenocoval na „kouzelné hoře“ a zdálo se mu, že měl milostní zážitek s vílou. I tady se pojí přírodní představy se symbolickým výkladem (mrak, který na hoře „vyprší“).

 

– Wolfram Eberhard: Lexikon čínských symbolů

 

(more…)

Oblaky II

30/01/2016

peter rostovsky epiphany model

Peter Rostovsky: The Epiphany Model, 2004

Oblaky vo výtvarnom umení

 

(more…)

Oblaky (I)

13/01/2016

magritte25

 

(more…)

Prechádzky labyrintom II

07/06/2015

Marginálie k sentenciám Juraja Briškára zo zbierok Mlčanie (1994) a Chôdza v Oriente (1998). Druhých desať.

 

 

(more…)

Prechádzky labyrintom

26/05/2015

Kvôli nedokonalosti označení sa sentencie Juraja Briškára nazývajú aforizmami. Nie je to správne pomenovanie. Aforizmy sú prekvapujúcimi, jednoznačnými skratkami v labyrinte, ktoré ohromujú svojou priamočiarosťou. Juraj Briškár koncipuje svoje sentencie ako labyrinty. Ideálnym spôsobom ich komentárov nie je nájsť v nich jedinú správnu cestu, ale vybudovať okolo týchto labyrintov svoj vlastný labyrint. O to sa pokúšajú nasledovné komentáre.

Cieľom teda nie je ponúknuť čitateľom riešenie ako jednoznačný východ z labyrintu, ale výzvu na cestu ako hľadanie. Ide o naznačenie labyrintov okolo niekoľkých viet zo zbierok Mlčanie (1994) a Chôdza v Oriente (1998), ktoré sa tak vyhli tretej zbierke Symetrické pozorovania (2011).

Toto je prvých desať.

 

(more…)